Dalešice

Jan, Ev. 5, verš 12.: "Život grafikův jest pln utrpení a bídy."

Jako zářivé slunce pak jeví se práce pro pivovar v Dalešicích. Slovo dalo slovo, holubi s emaily se párkrát proletěli a legálu nic nebránilo. Třináctého dne březnového může býti sněhu po kolena, stejně jako mohou ženy odhazovati své kabátky a svůdně odhalovati kotníky, ba i kolínka vstříc slunečním paprskům a chtivým pohledům komínářovým. Oblačná obloha a 3 stupně páně Celsia jsou v neutrálním spektru. Služebně starší komínáři oprášili své kořební oblečky z počátku prekiokariéry, ostatní pak vykradli skříně babičkám a dědečkům. V předem stanovených a přesných 10:04:52 jsme se ve víceméně kompletní sestavě vydali dobýt modré políčko. Bojující čápy tentokrát zdatně nahradil bzučící dron, paní správcová "Sládková", která není správcová a ani Sládková, opět zdárně pokořila. Předem domluvená prohlídka staré části pivovaru se letos rozšířila i o část současnou, s degustací místní produkce - což s povděkem kvitovali zejména řidiči. Podle osvědčeného a stále nepřekonaného scénáře hromadné foto - oběd - posezení - loučení - kořba individual a návrat domů jsme se dostali do bodu, kdy je třeba nahlásit výstup a státi se opět otrokem Photoshopu. Díky všem účastníkům a těm, kteří se nebáli, respekt za kostýmy a role! Fotografové, vkládejte! .........................

Kusovka mě donutila napsat tento blog....